Historie klubu
První zmínky o fotbalu na „válcovenské“ půdě sahají do roku 1919, kdy z iniciativy několika zaměstnanců závodu Karlovy Huti vzniká kroužek kopané s názvem Karlovohutní fotbalový klub. V té době šlo ještě spíš o neformální sportovní činnost, která se postupně začala organizovat.
První zmínky o fotbalu na „válcovenské“ půdě sahají do roku 1919, kdy z iniciativy několika zaměstnanců závodu Karlovy Huti vzniká kroužek kopané s názvem Karlovohutní fotbalový klub. V té době šlo ještě spíš o neformální sportovní činnost, která se postupně začala organizovat.
V roce 1921 se členové rozhodli činnost oficiálně zastřešit v rámci Federované dělnické tělovýchovné jednoty a zároveň vybudovat vlastní hřiště u dělnické kolonie. Tento rok je dodnes považován za rok založení klubu. Mezi první fotbalisty patřili např. Krahut, Mynář, Blecha, Žytek, Schreinzer, Doležálek, Bielica, Kočvara a další. První zápas odehráli pionýři válcovenského fotbalu proti DSV Frýdek.
Po více než dvaceti letech působení v regionálních soutěžích dosahuje klub prvního velkého sportovního úspěchu. V roce 1943 se mužstvo probojovalo do divize, tehdy velmi kvalitní soutěže. Tým vedl a zároveň za něj nastupoval bývalý hráč Slavie Praha Áda Fiala.
Po několika předchozích změnách názvu začíná klub vystupovat jako TJ Válcovny plechu Frýdek-Místek. Tento název se stal symbolem jedné z nejslavnějších etap klubové historie. Klub byl silně spojen s místním průmyslovým podnikem.
Pod vedením trenéra Bedřicha Šafla se mužstvo výrazně zlepšilo. V roce 1969 vyhrálo I. A třídu a postoupilo do župního přeboru. Tento úspěch odstartoval postupný vzestup klubu do vyšších soutěží.
V sezoně 1971/72 dokázal tým vyhrát krajský přebor a zajistil si postup do divize. Klub tak potvrdil svůj rostoucí sportovní potenciál. V kádru tehdy působila řada kvalitních hráčů, kteří stáli u dalších úspěchů.
Divize byla pro frýdecko-místecké fotbalisty pouze krátkou zastávkou. Již o rok později se podařilo postoupit do třetí nejvyšší soutěže v Československu. Klub tak začal výrazněji vstupovat do širšího fotbalového povědomí.
V sezoně 1974/75 Valcíři vyhráli třetí ligu pod vedením trenéra Jána Zachara. Závěr soutěže byl mimořádně dramatický a o postupujícím rozhodlo až skóre. Frýdek-Místek tak poprvé ve své historii postoupil do druhé ligy.
Hned v následující sezoně se klub postaral o obrovskou senzaci. Jako nováček dokázal vyhrát druhou ligu a postoupit do nejvyšší československé soutěže. Za sebou přitom nechal i slavnou Spartu Praha.
Ve stejné době byl dokončen nový stadion ve Stovkách. Stadion vznikl díky podpoře mateřského podniku i velké pomoci fanoušků. Dodnes je hlavním domovem frýdecko-místeckého fotbalu.
V sezoně 1976/77 se Frýdek-Místek poprvé představil mezi elitou československého fotbalu. Tým sehrál řadu vyrovnaných zápasů se slavnými soupeři. Po jediné sezoně však klub sestoupil zpět do druhé ligy.
Valcíři vyhráli skupinu Národní fotbalové ligy a usilovali o návrat mezi elitu. V kvalifikačních zápasech však nestačili na Vlašim. Přesto šlo o další důkaz vysoké sportovní úrovně týmu.
Dne 1. července 1991 se klub vyčlenil z tělovýchovné jednoty. Nově začal fungovat jako samostatný právní subjekt pod názvem FK Válcovny plechu Frýdek-Místek. Hlavním partnerem zůstaly Válcovny plechu
Pod vedením trenéra Jána Barčáka se klub dokázal vrátit mezi druholigovou elitu. Tým vyhrál soutěž a zajistil si postup. Druhá liga se tak opět hrála ve Frýdku-Místku.
V roce 1997 došlo ke sloučení dvou tradičních rivalů – Válcoven plechu a Slezanu Frýdek-Místek. Nový klub navázal na tradici Válcoven plechu. Sloučení zároveň pomohlo posílit práci s mládeží.
Po sezoně 1999/2000 klub sestoupil z druhé ligy do MSFL. Situaci výrazně ovlivnila ztráta hlavního sponzora. Klub se tak ocitl ve složité sportovní i ekonomické situaci.
Díky iniciativě místních podnikatelů a partnerů vznikl nový subjekt Fotbal Frýdek-Místek. Ten převzal fotbalová práva a umožnil pokračování soutěží. Klub tak dokázal překonat jednu z největších krizí ve své historii.
Po stabilizaci klubu se podařilo mužstvu vybojovat postup zpět do třetí nejvyšší soutěže. Frýdecko-místecký fotbal se tak znovu začal sportovně zvedat. Rostla také návštěvnost na stadionu Stovky.
Po dlouhých třinácti letech se klub dokázal vrátit do druhé nejvyšší soutěže. Postup přišel po úspěšné sezoně v MSFL. Fanoušci tak mohli opět sledovat druholigový fotbal ve Stovkách.
Po pěti sezonách ve FNL klub sestoupil zpět do třetí ligy. Tým v poslední sezoně bojoval o záchranu až do konce. Přesto druholigové období zanechalo v moderní historii klubu výraznou stopu.