50 let od postupu do ligy: Ivan Kopecký vzpomíná na slavné časy Válcoven
Dobrý den pane Kopecký, nejprve vše nejlepší k významnému jubileu, jak se Vám daří? Zdraví slouží?
Zaplať pánbůh jakžtakž slouží. Ale teď to studené počasí, to je zlý, protože bolí mě klouby. Ty časy, kdy jsem hrával na škváře
a na tvrdým, to kloubům neprospělo.
Letos to bude 50 let, kdy se podařilo postoupit do první ligy, což je v historii našeho klubu ten nejvýznamnější okamžik. Jak na tu dobu před půlstoletím vzpomínáte?
Vzpomínám na to tak, že jsem začal hrát dole na škváře (staré hřiště Válcoven plechu), pak jsme šli hrát nahoru (na Stovky) druhou ligu… pak první ligu. Bylo to něco krásného. Návštěvy šest, osm, deset tisíc, to bylo normální. Na to se strašně dobře vzpomíná. A hlavně i na kluky kolem sebe.
Jak se vůbec stalo, že Vy, pražský rodák a hráč ligové Slavie, jste přestoupil právě do našeho klubu a navíc do výrazně nižší soutěže?
Já jsem přišel do divize. A za to mohl Jarda Přeček. Pořád brousil na Slavii, kde jsem kopal, tam mě nejdříve moc nestavěli. Pak přišel trenér Nedvídek a já začal hrát, ale už bylo pozdě, protože jsem měl podepsané přestupy. A manželka rozhodla: „Tady si tě neváží, jedeme do Frýdku a hotovo.“ Tak jsme tady zůstali i pro to, že fabrika nám dala byt. Po roce mě chtěla Bohemka mermomocí zpátky do Prahy na ligu, ale to už jsme si tady sedli, manželka tu měla kamarádky a tak jsme zůstali.
Z ligy se nakonec hned po roce spadlo…
Spadlo, ale smolně!
„Bylo to něco krásného. Na Stovky chodilo šest, osm i deset tisíc lidí a na ty časy se vzpomíná nádherně.“ – Ivan Kopecký
Proč se tehdy podle Vašeho názoru nepodařilo ligu zachránit?
Ono to je složitý říct proč. Nedali jsme dvě penalty, které rozhodovaly, protože dva body byly rozdíl. Kdybychom je proměnili, možná bychom se zachránili. Bylo to těžké i tím, že málo hráčů mělo ligové zkušenosti, málo který hráč předtím tu ligu hrával.
Takže rozhodla nezkušenost?
Ano, nezkušenost. Ale bylo to krásné období. Hráli jsme ligu, Frýdek jezdil do Prahy. Mám fotku jak jsme nastupovali na Slavii a tam bylo 25 tisíc lidí, plné ochozy, na Frýdek-Místek!
Poměrně často Vás na zápasech zde ve Stovkách stále vídáváme. Sledujete tedy stále fotbal ve větším měřítku?
Dřív jsem dělal pro agenty, vytipovával hráče. Teď už ne. Teď mě zajímá spíš mládež. Jdu se podívat na dorost, žáci jsou tady šikovní, pořád se tady rodí fotbalisti.
A jak jinak trávíte svůj volný čas?
Na chalupě na Košařiskách. Od dubna tam jezdím, jsem tam s manželkou, se psem, chodím na houby. Snažím se udržovat.
Je něco, co byste chtěl vzkázat na závěr?
Mrzí mě, že už tady není moc bývalých hráčů, se kterými jsem hrával. Chodí sem akorát Fabík, občas přijde Láďa Kubalák… Někteří odešli, někteří zemřeli. Ale raduju se z každého dne. V létě mi rostou hřiby na zahradě, takže se snažím žít. Manželka, která tady dělala i sekretářku, je také v pořádku,
_Děkujeme za rozhovor, za Vás čas a přejeme hodně zdraví a osobní spokojenosti. _
